Země
Vědci budou zkoumat "černou díru" v Atlantiku
Tým britských vědců z Durhamovy univerzity bude prohlubeň zkoumat šest týdnů za pomoci robota, jenž získá materiál z vrtů, které vyhloubí. Bude vybaven digitální kamerou.
"Je to jedinečná příležitost zjistit, jak vypadá vnitřní vrstva Země," řekl španělskému deníku El País šéf vědeckého týmu Roger Searle krátce před startem expedice. Zdůraznil, že absence vulkanického materiálu na úrovni kráteru umožní, aby se robot dostal k materiálu nalézajícímu se blíže zemskému nitru. Upřesnil, že na definitivní závěry výzkumu bude třeba čekat několik let.
Měsíc je zasahován více vesmírnými tělesy, než se myslelo
Pokud se čísla ukážou být přesná, mohlo by to mít dopad pro plány dostat opět člověka na Měsíc, připustil NASA. Dopad i malého kousku na skafandr či obyvatelný modul by mohl mít fatální následky.
Většina meteoritů, které vstoupí do zemské atmosféry, je neškodná. Většina z těles, které lidé vidí na obloze jako "padající hvězdy", jsou z útvarů velikých jako zrnka písku či těles o velikosti hrášku. I pokud by měly rozměry basketbalového míče, shoří v atmosféře ještě předtím, než dopadnou na povrch planety.
Měsíc ale žádnou takovou atmosféru nemá; vše tak padá na jeho povrch. Poslední případy, kdy Cook s kolegy dopady těles z kosmu na Měsíc zaznamenali, se týkaly předmětů o velikosti v průměru pět až osm centimetrů. Jejich dopad se však rovná energii rovnající se explozi 150 až 300 liber TNT (68 až 136 kilogramů).
Tyto meteority jsou vesměs pozůstatky komety, nebezpečné jsou zejména kvůli tomu, že se pohybují proti směru, jakým Země se otáčí kolem Slunce, takže objekty otáčející se kolem naší hvězdy zasáhnou s větší razancí než jiné předměty.
Afrika se prý za 10 milionů let rozdělí na dva kontinenty
Zlom, který se nachází v oblasti dotyku africké a arabské litosférické desky, se táhne přes území Etiopie, Eritrey a Džibutska. Právě erupce magmatu do tohoto zlomu od sebe postupně oddalují obě desky od sebe. Díky této geologické aktivitě mohli vědci vedení britským geofyzikem Timem Wrightem z Oxfordské univerzity pozorovat vznik desítek prasklin na povrchu, některých až 100 metrů hlubokých.
Zchlazené magma vytváří nový povrch, který je však hluboko pod hladinou oceánu. Jak se geologové domnívají, to nakonec povede k zalití celé této oblasti Rudým mořem a ke vzniku nového moře, které oddělí východní Afriku od zbytku černého kontinentu.
"Každý výron magmatu do zemské kůry může způsobit vytvoření trhlin daleko dříve, než to obvykle dělá napětí v kůře," uvádí ve studii, kterou vědci zveřejnili v aktuálním čísle časopisu Nature, jeden z jejích autorů, islandský vulkanolog Freysteinn Sigmundsson.
Tyto výrony rozžhavených hornin jsou podle internetového serveru Spiegel Online zárodkem nového dna oceánu. Vědci tak mají ve východní Africe ojedinělou příležitost pozorovat proces, jakým vznikají nové kontinenty.
Útvary skrývají důkazy o životě starém 3,4 miliardy let
Tyto zvláštní geologické struktury, jejichž velikost se pohybuje od velikosti nehtu po rozměry převyšují výšku člověka, jsou podobnou počáteční formou života, po jaké pátrají vědci na Marsu i jinde.
Vytvářeny jsou, vrstva za vrstvou, když se usazeniny mixují s oxidem uhličitým vylučovaným bakteriemi, vodou a minerály. Podle nové teorie tyto útvary, které na západě Austrálie tvoří rozsáhlý pás, nejsou jen nějaké skalnaté útvary podivných tvarů, nýbrž výtvory mikrobů staré několik miliard let.
Vědci možná objevili kráter po meteoritu, který zavinil vymírání
"Tento zásah ve Wilkesově zemi je mnohem větší než ten, který zabil dinosaury," uvedl profesor Ohijské státní univerzity Ralph von Frese.
Pokud byl kráter vytvořen v době, kterou von Frese a jeho kolegové zmiňují, mohlo by se ukázat, že jde o příčinu největšího masového vymírání na Zemi. Při něm podle BBC vymizelo 95 procent druhů v oceánech a 70 procent pozemských druhů.
Někteří vědci už dlouho věří tomu, že toto vymírání, které proběhlo zhruba před 250 miliony let, mohl být způsobeno náhlou změnou klimatu, kterou vyvolal náraz velkého vesmírného tělesa. Podobným způsobem řada expertů vysvětluje vymření dinosaurů před 65 miliony let.
Největší kráter Sahary
Kráter byl objeven s pomocí satelitního snímkování experty Bostonské univerzity Faroukem El-Bazem a Emanem Ghoneimem. Kráter experti pojmenovali "kabír" podle arabského výrazu pro "velký"; navíc leží v oblasti Gilf Kabír na jihozápadě Egypta.
El-Baz uvedl, že jeho objevení mohlo v minulosti expertům uniknout, protože je velmi rozsáhlý - pokrývá zhruba plochu přesahující 125 fotbalových hřišť.
Komentáře
Přehled komentářů
jo sou to dobrý stránky.☺
proč
(kuba, 7. 10. 2007 17:17)proč si vimatzal oblibene odkazii kolik je to let a,š dobtry blog
KUBA
(KUBA, 5. 10. 2007 19:27)DOBRY JEŠTE TO CHCE TROCHU ZLEPŠIT ALE JINAK GOOD BLOG VPŘEKLADU TO ZNAMENA DOBRY
radar1112
(................., 22. 10. 2007 9:40)